Když se řekne holocaust, vybaví se nám jedna z nejtemnějších kapitol lidské historie. Holocaust, systematické pronásledování a vyhlazení šesti milionů Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty během druhé světové války, je synonymem pro nesmírné utrpení a ztrátu.
PJA
Přeživší holocaustu jsou živými svědky těchto hrůz a jejich příběhy jsou neocenitelným svědectvím o síle lidského ducha a o nezbytnosti pamatovat si minulost, abychom se poučili pro budoucnost.
V tomto kontextu vznikla v roce 2012 v Izraeli soutěž nazvaná „Miss Holocaust Survivor“. Tato událost je prezentována jako oslava života a odolnosti těch, kteří přežili holocaust, a jejím záměrem je posílit jejich sebevědomí a veřejné uznání. Organizátory jsou Mezinárodní křesťanská ambasáda a Yad Ezer LʼHaver, což je organizace pomáhající přeživším holocaustu.
Soutěž však vyvolává smíšené reakce. Někteří lidé jí vidí jako pozitivní způsob, jak oslavit přeživší a připomenout mladší generaci o důležitosti pamatovat si minulost. Ale také se objevují silné kritické hlasy, které poukazují na to, že koncept krásy v kontextu holocaustu může působit nevhodně a může snižovat důstojnost přeživších. Paní Colette Avital, izraelská politička, například prohlásila, že celá myšlenka soutěže se jí zdá „naprosto makabrózní“. To jen ukazuje, jak různě můžeme přistupovat k paměti a historii a jak je těžké najít vhodný způsob, jak uctít ty, kteří prošli takovým utrpením.
Soutěž „Miss Holocaust Survivor“ se zrodila z iniciativy organizace Helping Hand a Mezinárodní křesťanské ambasády, které chtěly přinést pozornost a uznání přeživším holocaustu. Shimon Sabag, ředitel Helping Hand, vysvětlil, že soutěž je příležitostí pro účastnice, aby se setkaly, sdílely své příběhy a užily si společně krásné chvíle plné smíchu a radosti.
První ročník soutěže v roce 2012 zaznamenal velký zájem, kdy se na ni přihlásilo téměř tři sta žen, z nichž bylo vybráno čtrnáct finalistek. Účastnice soutěže byly ve věku od 74 do 97 let, což ukazuje, že krása a síla ducha nemají věkové omezení. První ročník byl přijat s rozporuplnými reakcemi. Nezávisle na kritice se soutěž koná každoročně s výjimkou roku 2014 a stále vyvolává diskusi o tom, jak by měla společnost přistupovat k památce holocaustu a jak by měli být přeživší uctěni.
Organizátoři soutěže 'Miss Holocaust Survivor“ popisují její smysl a cíl jako oslavu života a odolnosti žen, které přežily holocaust. Podle Shimona Sabaga, jednoho z organizátorů, je tato událost příležitostí pro účastnice, aby se setkaly, sdílely své příběhy a pocítily radost ze společného času. Je zdůrazněno, že soutěž není jen o vnější kráse, ale o vnímání krásy a důstojnosti, které tyto ženy udržely a které jim pomohly přežít hrůzy průmyslového vyvražďování lidí.
Vliv soutěže na sebevědomí a pocit vlastní hodnoty účastnic je dalším prvkem, který organizátoři zdůrazňují. Drtivá většina z těchto žen zažila období, kdy byla jejich lidská důstojnost zničena. Soutěž jim tak dává příležitost cítit se váženými a slavenými, což může mít pozitivní dopad na jejich psychické blaho a sebeúctu.
Kritika soutěže 'Miss Holocaust Survivor' se opírá o několik hlavních bodů. Někteří kritici se domnívají, že soutěž trivializuje zkušenost holocaustu a může být vnímána jako neuctivá vůči památce těch, kteří holocaust nepřežili. Zpochybňují také použití krásy a soutěžního formátu jako vhodných prostředků k oslavě přežití holocaustu.
Reakce organizátorů a některých účastnic na kritiku je obranná. Poukazují na to, že soutěž poskytuje prostor pro sdílení inspirativních příběhů a zdůrazňují, že každá žena má právo rozhodnout se, zda se chce události zúčastnit. Účastnice často hovoří o pozitivních emocích, které z události odnášejí, a o pocitu uznání a spojení s ostatními, které soutěž podporuje.
Význam a vliv soutěže na širší společnost a paměť holocaustu jsou též předmětem diskuse. Někteří tvrdí, že soutěž může pomoci udržet veřejnou pozornost na příbězích přeživších a na důležitosti paměti holocaustu. Jiní však argumentují, že by se měly najít jiné způsoby, jak oslavit životy těchto žen, bez soutěžního aspektu zaměřeného na fyzickou krásu.
Soutěž "Miss Holocaust Survivor" je mnohem více než pouhá přehlídka půvabů. Je to platforma, kde účastnice sdílí své neuvěřitelné příběhy odvahy, přežití a naděje. Například paní Tova Ringer, která byla korunována v roce 2018 ve věku úctyhodných 93 let, prožila hrůzy Auschwitzu. Její vítězství v soutěži bylo pro ni symbolem toho, že i přes nevýslovné utrpení, které zažila, je stále schopna slavit život a krásu. „Tato soutěž mi připomíná, že můj život je stále plný hodnoty a že bychom měli ctít každý den, který máme,“ řekla paní Tova po svém vítězství.
Další účastnicí byla paní Anna Grinis, která vyhrála v roce 2016 ve věku 75 let. Anna původem z Ruska, přežila holocaust jako dítě a emigrovala do Izraele. Pro Annu byla účast v soutěži způsobem, jak ukázat světu, že i přes temné časy, které prožila, může život opět rozkvést. „Tato soutěž mi dala příležitost znovu se cítit krásná a vidět, jak se můžeme z temnoty dostat do světla,“ sdílela Anna pro sociální média.
Účastnice nejsou vybírány pouze na základě vnější krásy, ale také na základě jejich životních příběhů a odhodlání žít plnohodnotný život navzdory své minulosti. Soutěž dává těmto ženám možnost vyjádřit se a připomenout světu, že jsou stále silné a plné života.
Finanční prostředky získané ze soutěže "Miss Holocaust Survivor“ jsou využívány k podpoře komunity přeživších holocaustu. Tyto prostředky pomáhají financovat různé programy a služby, které jsou určeny ke zlepšení kvality jejich života. To především zahrnuje zdravotní péči, psychologickou podporu, sociální aktivity a další formy pomoci, které přispívají k jejich fyzickému a emocionálnímu blahu. Podpora z takovýchto akcí má pro přeživší holocaustu obrovský význam, neboť mnozí z nich se potýkají s různými zdravotními a sociálními problémy. Díky finančním prostředkům získaným z „Miss Holocaust Survivor“ mohou tito lidé žít důstojně a s pocitem, že jejich společenství o ně stojí a podporuje je v jejich každodenním životě.
Soutěž 'Miss Holocaust Survivor' je bezesporu jedním z nejkontroverznějších událostí, které vyvolávají smíšené pocity a silné reakce. Pro mnohé z nich je to také forma terapie, možnost sdílet své příběhy a posílit své sebevědomí. Hlasy kritiků, kteří se domnívají, že použití formátu krásy v kontextu holocaustu je nevhodné a může zlehčovat tragédii, kterou přeživší prožili. Poukazují na to, že krása by neměla být kritériem hodnocení těch, kdo přežili takové zlo. Jejich obavy se opírají o respekt k tragické historii a obavy z trivializace jejich zkušeností.
Osobně se domnívám, že tato tématika je nesmírně citlivá a není možné ji posuzovat pouze černobíle. Je důležité naslouchat přeživším a respektovat jejich rozhodnutí účastnit se této události, pokud jim to přináší radost a pocit uznání. Zároveň je však třeba být si vědomi možných etických dilemat a ujistit se, že pořádání takové události je provedeno s maximální citlivostí a úctou k historii.
Jaký je nejlepší způsob, jak uctít památku a příběhy těch, kdo přežili holocaust? Jak můžeme vyvážit potřebu pamatování s potřebou oslavovat život a odolnost? A jaké jsou etické hranice při pořádání událostí, které jsou spojeny s takovou historickou tragédií?
Zapojte se do diskuse a podělte se o svůj názor na soutěž „Miss Holocaust Survivor'. Jaký máte postoj k této události a jak si myslíte, že bychom měli přistupovat k připomínání historie a podpoře přeživších?
Snad je nadbytečné připomínat, že při diskusi a sdílení myšlenek je důležité zachovat respekt a citlivost k tématu. Pokud zveřejňujete fotografie z události, ujistěte se, že máte souhlas účastnic a že dodržujete pravidla ochrany osobních údajů.