V mlhavém ránu 7. února 2023 se malé letadlo snášelo k odlehlé přistávací dráze Paro v srdci indonéské provincie Západní Papua. Za jeho kormidlem seděl zkušený novozélandský pilot Phillip Mehrtens, netušíc, že tento den změní navždy běh jeho života.
Sotva se kola letadla dotkla země, rozhostilo se kolem něj podivné ticho. Mehrtens si toho všiml až ve chvíli, kdy k němu zezadu přistoupily stíny ozbrojených mužů. Jejich tváře byly tvrdé a odhodlané, v očích se jim zrcadlil plamen boje za svobodu. Byli to bojovníci Západopapuánské národně osvobozenecké armády (TPNPB) a Mehrtens se v mžiku stal jejich zajatcem.
Území, kde byl Mehrtens zadržován, je nadále velmi nestabilní a nebezpečné pro místní obyvatele. Dochází zde k častým střetům mezi separatistickými skupinami a indonéskými ozbrojenými složkami. Obě strany konfliktu jsou obviňovány z násilností a porušování lidských práv, přičemž indonéská armáda čelí obzvlášť závažným obviněním z brutality vůči civilistům, včetně mučení a mimosoudních poprav.
Následující hodiny se odvíjely jako ve snu. Mehrtens byl odveden do hlubin džungle, pryč od civilizace, pryč od všeho, co znal. S každým krokem se vzdaloval svému starému životu – manželce a dítěti na Bali, pohodlnému bytu s výhledem na oceán, pravidelným letům nad nádhernou indonéskou krajinou. Místo toho se ocitl ve světě plného nejistoty, strachu a nebezpečí.Dny se vlekly téměř nesnesitelně. Mehrtens se musel rychle adaptovat na život v primitivních podmínkách džungle. Spal na zemi, jedl to, co mu jeho věznitelé dali, a každý den čelil hrozbě možné popravy. Přesto v sobě našel sílu nevzdat se. Začal se učit jazyk svých únosců, snažil se pochopit jejich motivy a příběhy.
Mezitím se roztočilo kolo diplomatických jednání. Novozélandská vláda, indonéské úřady i mezinárodní organizace vyvíjely intenzivní úsilí o Mehrtensovo propuštění. Únosci však zůstávali neoblomní – Mehrtens měl být propuštěn pouze výměnou za uznání nezávislosti Západní Papuy. Zdálo se, že situace je v patové pozici.Měsíce plynuly a Mehrtens se stal téměř součástí komunity svých věznitelů. Naučil se jejich zvyky, sdílel s nimi jídlo, poslouchal jejich příběhy o boji za svobodu. I když zůstával zajatcem, dokázal si vybudovat určitý respekt a pochopení. Tato schopnost navázat lidský kontakt i v tak extrémních podmínkách byla, podle všeho, klíčem k jeho přežití.
Po 594 dnech přišel konečně den osvobození. 21. září 2024 byl Phillip Mehrtens propuštěn. Když vystoupil z helikoptéry na letišti v Jakartě, byl to jiný muž než ten, který před 19 měsíci nastupoval do svého letadla. Hubený, zarostlý, s očima plnýma únavy, ale živý. Jeho první videohovor s rodinou byl plný slz a emocí – konečně mohl obejmout alespoň virtuálně svou ženu a dítě.Mehrtensův příběh je příběh o schopnosti přizpůsobit se, najít naději i v těch nejtemnějších chvílích a zachovat si lidskost tváří v tvář extrémním podmínkám. Zároveň však jeho osud vrhá světlo na složitou politickou situaci v Západní Papui a nutnost hledat mírová řešení dlouhotrvajících konfliktů.
Když se Phillip Mehrtens vrátil domů, nesl si s sebou nejen fyzické jizvy svého zajetí, ale i hluboké pochopení pro složitost světa, ve kterém žijeme. Jeho 594 dní v zajetí změnily navždy jeho pohled na život, svobodu a lidskou důstojnost. Jeho příběh zůstává inspirací pro všechny, kteří čelí zdánlivě nepřekonatelným překážkám, připomínkou, že i v nejtemnější noci existuje naděje na úsvit.
Zdroje: Al Jazeera, youtube.com