Podrobnosti mučení, kterému byl podroben Regeni, a lokalizace nálezu jeho těla v těsné blízkosti zařízení používaného egyptskou národní bezpečnostní službou, vyvolávají mezinárodní obavy o zapojení členů egyptských bezpečnostních složek na jeho smrt.
Petr Janša
Giulio Regeni, 28letý student, byl v lednu 2016 unesen během svého pobytu v Káhiře, kde prováděl výzkum pro svou doktorskou práci zaměřený na odborové aktivity mezi pouličními prodejci. Devět dní po svém zmizení bylo jeho tělo objeveno na předměstí hlavního města Egypta, s viditelnými stopami po mučení. Tento případ způsobil vážné narušení vztahů mezi Itálií a Egyptem a italští zákonodárci vyjádřili obavy z egyptského odpírání spolupráce při soudním řízení.
V Římě byl zahájen nový soudní proces se čtyřmi Egypťany obviněnými z únosu a vraždy Regeniho, kteří jsou souzeni v nepřítomnosti. Původní soudní proces byl zrušen v den svého zahájení v roce 2021, jelikož nebylo možné obviněné řádně informovat o obvinění proti nim. Nicméně, rozhodnutí ústavního soudu umožnilo pokračování procesu i bez jejich formálního upozornění, vzhledem k tomu, že egyptské úřady nezveřejnily jejich místo pobytu.
Obvinění čelí Gen Tariq Sabir, Cols Athar Kamel a Uhsam Helmi a Maj Magdi Ibrahim Abdelal Sharif, přičemž Sharif je specificky obviněn způsobení smrtelných zranění. Navzdory jejich nepřítomnosti na soudu bylo uvedeno, že jsou „absolutně nevysledovatelní“, což naznačuje, že i v případě odsouzení by pravděpodobně nenastoupili trest.
V procesu jsou jako svědci uvedeni významné osobnosti, včetně egyptského prezidenta Abdela Fataha al-Sisiho, bývalého italského premiéra Mattea Renziho a bývalého ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Případ vzbudil mezinárodní pozornost kvůli okolnostem Regeniho smrti a jeho nalezení v blízkosti zařízení egyptské národní bezpečnostní agentury, což vedlo k podezření z účasti egyptských bezpečnostních složek na jeho smrti.Italské úsilí o vyšetřování narazilo na mnoho překážek, včetně nedostatku spolupráce ze strany egyptských úřadů a problémů s důkazním materiálem. V prosinci 2021 italská parlamentní komise dospěla k závěru, že za smrt Regeniho nese odpovědnost egyptská bezpečnostní agentura, a kritizovala egyptskou justici za obstrukční a nepřátelský postoj k vyšetřování.V prosinci 2020 byli všichni čtyři obvinění, společně s pátou osobou, egyptským státním zástupcem zbaveni obvinění, a případ byl odložen.
Případ Giulia Regeniho, mladého italského studenta, jehož život byl brutálně ukončen v lednu 2016 během jeho výzkumného pobytu v Káhiře, se stal tragickým symbolem nejen násilí, ale také složitých a napjatých mezinárodních vztahů, které mohou vzniknout v důsledku nedostatečné spolupráce a transparentnosti v mezinárodním právním prostředí.
Regeniho smrt není jen otázkou individuální tragédie; je to případ, který vyvolává otázky o základních lidských právech, o ochraně občanů v zahraničí a o tom, jak dalece jsou státy ochotny jít v ochraně svých vlastních zájmů, často na úkor pravdy a spravedlnosti. Nepřítomnost obviněných na římském soudu, kde jsou souzeni za únos a vraždu Regeniho, a jejich následná nepolapitelnost zdůrazňuje nejen problémy spojené s mezinárodní právní spoluprací, ale také hlubší problémy v rámci systémů odpovědnosti a transparentnosti.
To, že egyptské úřady neposkytly potřebné informace pro řádný průběh soudního procesu, pouze zvýrazňuje podezření z jejich možného zapojení nebo alespoň z nepříznivého postavení k celému případu. Tento případ také odhaluje hlubší problémy v mezinárodních vztazích, zejména mezi Itálií a Egyptem. Vztahy mezi oběma zeměmi byly vážně narušeny, a to nejen kvůli samotnému činu, ale také kvůli následnému nedostatku spolupráce ze strany Egypta. Případ Giulia Regeniho se stal testem schopnosti mezinárodního společenství řešit případy, kde se zdá, že národní zájmy převažují nad zájmy spravedlnosti a lidských práv.
Závěry italské parlamentní komise, která v prosinci 2021 dospěla k názoru, že za smrt Regeniho nese odpovědnost egyptská bezpečnostní agentura, a kritika egyptské justiční obstrukce, zdůrazňují nejen hluboké problémy v egyptském právním a bezpečnostním systému, ale také výzvy, kterým čelí mezinárodní společenství v prosazování základních principů práva a spravedlnosti. Případ Giulia Regeniho je připomínkou toho, že v boji za pravdu a spravedlnost není nikdy možné ustoupit.
Je důležité, aby mezinárodní společenství nadále vyvíjelo tlak na Egypt a další země, aby zajistilo transparentnost, spolupráci a konečně spravedlnost pro Giulia a jeho rodinu. Je to zároveň volání po silnějších mezinárodních mechanismech pro ochranu občanů v zahraničí a pro řešení případů, jako je tento, kde se zdá, že národní zájmy a bezpečnostní aparát stojí nad základními lidskými právy a hodnotami.