Hamidreza Azari, obžalovaný z vraždy, se stal prvním zaznamenaným případem popravy mladistvého v Íránu v tomto roce. Jeho poprava vyvolala znepokojení, protože mezinárodní smlouvy, ke kterým se Írán připojil, popravy dětí zakazují.
Petr Janša
V nedávném prohlášení vyjádřil Úřad OSN pro lidská práva hluboké znepokojení nad popravou sedmnáctiletého Hamidrezy Azariho a dvacetidvouletého Milada Zohrevanda v Íránu. Tento krok Teheránu je v rozporu s mezinárodními závazky země a vyvolává otázky ohledně dodržování práv na spravedlivý proces.
Hamidreza Azari, obviněný z vraždy, se stal prvním hlášeným případem popravy nezletilého v Íránu v tomto roce. Jeho smrt vyvolala obavy, neboť mezinárodní úmluvy, jichž je Írán signatářem, zakazují ukládání trestu smrti osobám, které byly v době spáchání zločinu mladší osmnácti let. Mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva, Elizabeth Throssell, vyzvala Írán, aby se řídil mezinárodními standardy a zastavil uplatňování trestu smrti, zejména vůči mladistvým.
Zároveň byl popraven Milad Zohrevand, který byl osmou osobou, popravenou v souvislosti s protesty, jež vypukly po smrti Mahsy Amini v září 2022. Informace o jeho soudním procesu naznačují, že nedošlo k dodržení základních standardů spravedlnosti. Po jeho popravě byli navíc zatčeni jeho rodiče, což vzbuzuje další obavy o úroveň právního státu a dodržování lidských práv v zemi.Protesty, které se rozhořely po smrti Mahsy Amini, byly brutálně potlačeny, a dle lidskoprávních organizací si vyžádaly stovky mrtvých a tisíce zatčených. Írán je známý vysokým počtem prováděných trestů smrti, přičemž mnoho z nich je ukládáno za drogové delikty, a to často v nepoměru k etnickým menšinám.
Mezinárodní komunita, včetně Úřadu OSN pro lidská práva, vyzývá Írán k okamžitému zavedení moratoria na trest smrti a jeho konečnému zrušení. Trest smrti by měl být omezen pouze na nejzávažnější zločiny, a to v souladu s mezinárodními standardy lidských práv. Kromě toho, Úřad pro lidská práva vyzývá íránskou vládu, aby se zdržela používání trestního práva k potlačení politických aktivistů a dalších osob vyjadřujících své právo na svobodu projevu a shromažďování.
Výrazný nárůst počtu poprav v Íránu v roce 2023, kdy jen v květnu bylo popraveno nejméně 142 osob, ukazuje na naléhavost situace. Tato statistika je nejvyšší od roku 2015 a zahrnuje i popravy etnických Balúčů, kteří jsou často oběťmi nespravedlnosti.
Írán si za své činy vysloužil mezinárodní odsouzení, a to nejen v souvislosti s nedávnými popravami, ale i kvůli případům jako byla poprava britsko-íránského občana Alirezy Akbariho, která byla označena Spojeným královstvím za politicky motivovanou.
V současné době je v Íránu trest smrti legální a uplatňuje se na širokou škálu zločinů, od vraždy až po terorismus a odpadlictví od víry. Mezinárodní společenství naléhavě apeluje na íránskou vládu, aby přehodnotila svůj přístup k trestu smrti a začala dodržovat mezinárodní normy lidských práv.Poprava nezletilých a mladých lidí, jako je případ sedmnáctiletého Hamidrezy Azariho a dvacetidvouletého Milada Zohrevanda v Íránu, vyvolává mnohé etické, právní a morální otázky. Tyto události nás nutí zamyslet se nad hodnotami, které jako mezinárodní společenství sdílíme, a nad závazky, které jako signatáři mezinárodních úmluv přijímáme.
Mezinárodní právo jasně stanoví, že trest smrti by neměl být ukládán osobám, které byly nezletilé v době spáchání trestného činu. Tato zásada je zakotvena v Úmluvě o právech dítěte a dalších dokumentech, jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Írán, jako signatář těchto dokumentů, se zavázal dodržovat tato pravidla, a přesto je evidentní, že tato závazky porušuje.
Popravy mladých lidí v Íránu jsou alarmujícím připomenutím, že právní systém v zemi často postrádá základní prvky spravedlivého procesu. Nedostatek transparentnosti, náležitého právního zastoupení a spravedlivého soudního řízení jsou problémy, které podkopávají důvěru v právní stát a práva občanů. Když se k tomu přidají zprávy o popravách, které následují po politických protestech, stává se z trestu smrti nástroj politického útlaku.
Zatímco někteří mohou argumentovat, že trest smrti slouží jako odstrašující příklad a je v souladu s některými kulturními nebo náboženskými tradicemi, je třeba si uvědomit, že lidská práva a důstojnost jsou univerzálními hodnotami, které by měly mít přednost před těmito argumenty. Poprava dětí a mladistvých je zcela v rozporu s těmito hodnotami a ukazuje na hluboký nedostatek respektu k lidskému životu.
Mezinárodní odsouzení, které Írán za tyto akty sklidil, je zcela oprávněné. Mezinárodní společenství by mělo pokračovat ve svém tlaku na Írán, aby změnil své právní předpisy a praxi v souladu s mezinárodními standardy lidských práv. Zavedení moratoria na trest smrti by byl první krok k ukončení těchto tragických porušení lidské důstojnosti.
Kromě toho by měla být posílena právní ochrana pro všechny občany, zejména pro nezletilé a mladistvé, a měla by být zajištěna možnost spravedlivého soudního řízení. Zastavení poprav mladých lidí a zavedení spravedlivějšího a humánnějšího trestního systému by mělo být prioritou pro íránskou vládu, stejně jako pro mezinárodní společenství, které by mělo podporovat pozitivní změny v zemi.
Poprava dětí v Íránu je otřesným porušením základních lidských práv a závazků, které Írán jako země přijal. Je to případ, který vyžaduje nejen mezinárodní odsouzení, ale i konkrétní kroky k zajištění ochrany práv všech občanů v Íránu, bez ohledu na jejich věk či případnou politickou aktivitu.
Zdroj: The Guardian